ZACHRANME-LIPANA.cz | spolek pro záchranu lipana a pstruha potočního
Zachraňme lipana

Zpráva ze schůze spolku 2016

Informace
Zachraňme lipana
Hlavní stránka | Cíle spolku | Stanovy spolku | Kontakty
Dnes je úterý 18. prosince 2018, je právě 11:31 hodin a svátek slaví Miloslav
Schůze spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního z.s. se bude konat v sobotu 30.6. od 16 hodin v Penzionu Zvonička v Horním Maršově-Dolní Lysečiny č.p. 23 u pana Jiřího Hladíka

Zpráva ze schůze spolku 2016

Diskuse Diskuse Související odkazy Odkazy Obrázky Obrázky Související články Související články


Zpráva ze schůze spolku 2016 04.05.2017 - Dobrý den, dovolte, aby jsem vás přivítal na dnešní schůzi spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního a provedl vyhodnocení roku působení spolku.

Nejprve o činnosti. Během loňského roku jsme se soustředili na stabilizaci spolku a zároveň, aby jsme o sobě dali vědět. Protože členové výboru byli spolu v neustálém kontaktu, nebylo potřeba svolávat schůze výboru a problémy se řešily průběžně podle potřeby. Začátkem měsíce dubna jsem se zůčastnil spolu se dvěma členy výboru semináře o dotacích, které v Praze pořádala AOPK. V měsíci červnu přijeli na návštěvu členové PRSKU z Lanškrouna, to je skupina nadšenců, která se tam stará o několik potoků včetně prahování, aby se seznámili s některými chovatelskými postupy, které se týkají Pstruha Potočního. Na konci měsíce července jsme jim návštěvu s místopředsedou spolku oplatili. Prohlédli jsme si potoky na kterých hospodaří a zpracovaly jim návrh hospodaření s přihlédnutím na obnovu samovýtěrů, migračních tahů a populací Pstruha Potočního složených ze všech věkových kategorií.

Začátkem měsíce srpna jsem se s místopředsedou zůčastnil na pozvání předsedy MO ČRS návštěvy Děčína, kde jsme si prohlédli chovné potoky a líheń. Při tom se probírala problematika s chovem Pstruha potočního v přirozených podmínkách a různé chovatelské metody. Na líhni jsme se především zajímali o problematiku s Generačnímy Potočáky. Při uzavřeném chovu Pstruha Potočního v zajetí může docházet už po 1-2 generacích k nevratným genetickým změnám. Problém se snaží řešit v Děčíně tak, že při slovu chovných potoků vybírají mladé matky, ty drží v nádrži, která je z větší části zakrytá a jako krmeni používají ryby ze slovů rybníků, které uchovávají zamražené a nakrájené na kousky a několikrát týdně mírně přikrmují. Doplńováním Pstruhem Potočním z přírodních chovů předcházejí možnosti vzniku negativních genetických změn.

Vzhledem k úbytku Karase Obecného, kdy situace došla tak daleko, že se chystá jeho zařazení mezi ohrožené druhy, byla navázána spolupráce s p. Kalousem z ČZU Praha-Suchdol, který je odborníkem na karase a přislíbil provedení G.analýzy omezeného počtu vzorků jedinců, kteří by mohli být čistí Karasy obecní. Zároveń byla navázána spolupráce s p.Halačkou z univerzity z Brna, který se problematikou karasů zabývá na Moravě. Se skupinou nadšenců byla zorganizována pátrací akce po Karasu Obecném. Koncem měsíce srpna přijel p.Zdeněk Suchý z Olomouce (www.karasobecny.cz) i s kamarádem, ti se tam věnují pátrání po Karasu Obecném a ročně najezdí stovky a tisíce kilometrů (zatím marně), aby nám pomohli v průzkumu některých lokalit v okolí Trutnova. Pátrání bylo úspěšné. V součastnosti máme G.prověřeny 4 populace Karase Obecného a to jedna od Plzně, jedna od Ústí nad Labem a dvě z okolí Trutnova. Byl vyčleněn jeden rybníček z okolí Bernartic k chovu. I přes vysazení 3 jikrnaček a 4 mlíčáků na jaře lońského roku z jedné lokality, bylo při průzkumném slovu zjištěno několik stovek lońských Karásků Obecných, kteří tam byli ponecháni. Po průzkumném slovu došlo k doplnění několika desítkami G.Karasů Obecných, kteří byly zakomorováni od lońského podzimu, jednalo se o Karase Obecné pocházející ze stejné lokality jako 7 vysazených lońského jara. Celá populace byla G. prověřena a jedná se o G.čisté Karase Obecné. Tím byly vytvořeny podmínky pro to, aby bylo možno od příštího roku poskytnout prověřené Karase Obecné i dalším zájemcům. Spíše bude problém najít dostatek vhodných lokalit. 10.12.2015 byla informace o činnosti spolku a geneticky prověřených populacích Karase obecného zaslána pracovníkům AOPK kteří mají na starost biodiverzitu a pod. Bohužel, i přes chystané zařazení Karase Obecného mezi ohrožené druhy ani jeden pracovník AOPK neprojevil zájem o další informace nebo o lokality s výskytem Karase obecného. Tak vypadá ochrana přírody v praxi.

Začátkem měsíce září byl proveden průzkumný odlov na revíru Líčná 1 za přítomnosti zaměstnance Východočeského US.Šlo o zjištění stavu populace Pstruha Potočního, která se ocitla po náporu predátorů v letech 2010-2011 na pokraji kolapsu. Zároveń na tomto revíru a jeho přítocích byla prováděna řada experimentů s obnovou samovýtěrů, migračních tahů a populací na chovných tocích, složených ze všech věkových kategorii. Při průzkumném odlovu byla zjištěna plně obnovená populace Pstruha Potočního při početnosti, která se i přes přítomnost rybožravých predátorů pohybovala na hranici úživnosti. Po domluvě přijel a celou akci zdokumentoval hospodář MO ČRS Most Jirka Jakeš - na Mrku jako fotojakes. Lze to zhlédnout na Mrku, You Tube a mělo by to být i na stránkách spolku.

Já osobně celý problém vydím v tom, že vydry byly vyhubeny na většině území v letech 1920-30 kromě jižních čech. Zkoumání problematiky vydra-pstruhové vody bylo prováděno v jižních čechách, tedy tam, kde se vyskytovala stále, ale přitom nejvíce pstruhových vod a pstruhových líhní je u Východočeského US a Severomoravského US. U těchto US nebylo sledování vlivu prakticky prováděno a při nepřítomnosti vyder po mnoho desítek let se tento původní druh stal pro druhy, které jí slouží jako kořist nepůvodní, protože ty ztratily obranné mechanizmy na její přítomnost. Zde vydím řešení v intenzivní podpoře těchto druhů po dobu, než si obranné mechanizmy zase vybudují. Bohužel, při šíření vyder bylo zanedbáno základní pravidlo které zní - Pokud chceme mít prosperující populaci vrcholového predátora, musíme se zároveń postarat, aby měla prosperující populaci jeho kořist.

16.září jsem se zůčastnil s místopředsedou semináře o Rybožravých predátorech v Hradci Králové.Seminář pořádala AOPK a Nadace pro vydru.Tam jsme se aktivně zapojily do diskuzí.Seminář lze hodnotit jako špatný. Obě organizace pracují se zastaralými údaji,vědomě zastírají pravdu o problémech, které svými chybami způsobily.

Na podzim jsme navázaly spolupráci s firmou, která se zabývá zpracováním žádostí o dotace. Nám šlo především o dotace na Karase Obecného, zpomalování odtoku vody z krajiny a zvýšení biodiverzity vod, dále o podporu lokálních populací Pstruha Potočního a Lipana tam, kde se nevysazují průmyslové formy a faremně odchovaní jedinci. Tam jsme narazili na překážku ve formě financí. Jde sice žádat o vysoké částky, byly vybrány programy s největší šancí uspět, ale cena za zpracování jedné žádosti je 20-30.000kč splatných do 14 dní od podání a protože jsme členské příspěvky stanovily ve výši 200kč ročně tak, aby členství ve spolku bylo přístupné pro každého, tak prostě na to zatím nemáme.

Vzhledem k chystané novele vyhlášky o rybářství, zpracoval po domluvě koordinátor činnosti spolku pro oblast Moravy a Slezka Míra Košút návrh některých změn za spolek a ten byl odeslán. Uvidíme, jestli se povedlo něco prosadit. Šlo především o povinné používání háčků, dvojháčků a trojháčků bez protihrotu na pstruhových vodách a na mimopstruhových při lovu na živočišné nástrahy - tam jde především o větší ochranu dravých druhů. A dále o uvedení, že uživatel nesmí v rybářském revíru změnit druhové zastoupení rybí obsádky a vodních živočichů zarybńováním geograficky nepůvodním nebo geneticky upraveným rybím druhem a vodním organizmem. Zde se především sleduje povinnost pro uživatele revíru více dbát o původní druhy.

4-5.února 2016 se konala rybářsko-ichtyologická konference Rybikon 2016, které jsem se zůčastnil i s příspěvkem o obnovení přírodních populací Pstruha Potočního a o metodách při tom použitých. Příspěvek měl kladnou odezvu a zmínka o něm byla i na oficiálních stránkách ČRS.

Pan Michal Rypl mě dal kontakt na pana Jiránka a ten nám zpracoval několik návhů na logo spolku a to je už umístěno na stránkách spolku. Protože jsme nevěděli, kolik bude logo stát, tak jsme nijak neutráceli. Na schůzi spolku p.Rypl sdělil, že si s tím nemusíme dělat starosti, že to vyřídí. Za logo musíme panu Jiránkovy vyslovit poděkování. Vydání bylo pouze za razítko a správní poplatek za zapsání spolku. Zatím je registrováno 21 členů spolku a několik zájemců o členství.

Na co by jsme se měly především zaměřit v letošním roce:
1. Stránky spolku - o ty se příkladně stará Pavel Kuběna a Míra Košút. Zde je potřeba podle mého názoru zlepšit doplńování novými informacemi, aby stránky zůstávaly atraktivní pro návštěvníky a opětovně je navštěvovali. Řešení vidím v tom, že se do doplńování stránek novými materiály zapojí více členů spolku i třeba s věcmi, které publikovaly jinde.

2. Propagace spolku - zde je potřeba zapracovat na tom, aby se činnost spolku dostala do podvědomí co nejširšího okruhu veřejnosti nejen rybářské.

3. Mým soukromým snem je uspořádání semináře o Pstruhovi Potočním a Lipanovi se zaměřením ne na funkcionáře rady ČRS nebo US jako se děje v součastnosti (i když jejich účast by nebyla pochopitelně vyloučena), ale na řadové členy MO ČRS či funkcionáře MO, kteří se o pstruhové vody aktivně starají. Ve výměně zkušeností a zlepšení komunikace v této skupině vidím největší rezervy a možnost zlepšení situace alespoń na části pstruhových vod v poměrně krátkém časovém horizontu. Bohužel, možnost působení na tuto cílovou skupinu je ze strany vrcholových funkcionářů ČRS zcela opomíjena.

4. Dotace - zde pokračovat v další přípravě žádostí o dotace, aby v případě dostatku peněz mohly být žádosti podány. Jako alternativu a v součastnosti schůdnější, vidím přípravu žádostí na jednotlivé krajské úřady. Sice se jedná o daleko menší částky a u každého krajského úřadu se bude muset žádat zvlášť a dotace je pouze na území kraje. Na druhé straně je to daleko méně administrativně náročné a tím je větší možnost dotaci získat.

5. Získání sponzorů - nedostatek financí brzdí některé projekty, které by jinak mohl spolek realizovat. Zde je potřeba se soustředit na možnost získání sponzorů. Jako jednou z možností je uzavření smlouvy s některým soukromým subjektem, který za přiměřenou provizi bude získávat sponzory.

6. V letošním roce se soustředit na vodoprávní řízení včetně vydání pověření k zastupování spolku pro členy, kteří budou mít o to zájem. Ti by při vodoprávních řízeních vystupovali jako členové spolku a ne ČRS a tím se minimalizuje možnost střetu zájmů či případným sankcím ze strany orgánů ČRS.

7. Zůčastńovat se seminářů a konferencí se zaměřením na ochranu přírody a krajiny. Tam aktivně vystupovat a poukazovat na problematiku rybožravých predátorů i s tím, že neřešení problémů přináší ohrožení celé řady dalších druhů, z těch je řada zařazena mezi ohrožené až kriticky ohrožené.

Bohužel mě začaly v lednu zdravotní problémy, které způsobily, že některé rozpracované projekty nemohly být dodělány, snad už to bude lepší a projekty se povede dotáhnout do konce. Na závěr vám přeji hodně chovatelských a rybářských úspěchů v roce 2016 a děkuji za pozornost.

Jan Knap
Předseda spolku Zachrańme lipana a pstruha potočního z.s

Schůze spolku dále pokračovala diskuzí, kde se probírala možnost dotací, zejména krajských. Na co je zaměřit. Jak postupovat při podání žádostí. Zde poskytoval cenné rady p.Brát. Možnosti s vybudováním záchraného střediska pro Karase Obecného. Jak řešit v budoucnosti možnost získání rybářského revíru. Jak správně postupovat při vodoprávních řízeních, zde p.Brát přislíbil zpracování vzorových žádostí, jak podle zákona o ochraně přírody a krajiny, tak podle vodního zákona. Problematika prahování jako prostředku pro zlepšení biodiverzity a zmírnění následků sucha. Problematika Pstruha Potočního a jeho chovu v přírodních podmínkách. Nahrazení průmyslových forem Pstruha obecného, Pstruhem Potočním chovaným ve vhodných rybnících místo kapra od jara do podzimu ve stádiu PO1-PO2 a tím zlepčení stavu obojživelníků a přirozenému snížení stavu vyder.

V 19 hodin byla schůze ukončena

Fotografie:
Loňští Karasi obecní z kontrolního slovu Loňští Karasi obecní z kontrolního slovu Loňští Karasi obecní z kontrolního slovu
1-3. Loňští Karasi obecní z kontrolního slovu

Generační Pstruzi Potoční na líhni v Děčíně Generační Pstruzi Potoční na líhni v Děčíně Generační Pstruzi Potoční na líhni v Děčíně Generační Pstruzi Potoční na líhni v Děčíně Generační Pstruzi Potoční na líhni v Děčíně
4-7. Generační Pstruzi Potoční na líhni v Děčíně

Generační Pstruzi Potoční na líhni v Děčíně
8. Mník Jednovousý
 

Zpráva ze schůze spolku 2016 Informace


Související odkazy Související odkazy - u tohoto článku nejsou žádné související odkazy
 

Obrázky Zpráva ze schůze spolku 2016 Související obrázky - u tohoto článku nejsou žádné další související obrázky
 

Související články Související články
Zpráva ze schůze spolku 2017

Zpráva ze schůze spolku 2017
(Pro zobrazení klikněte na obrázek)

 


Diskuse Diskuse - otázky a odpovědi - Zpráva ze schůze spolku 2016 - není vložen žádný příspěvek

Vložit nový příspěvek Zpráva ze schůze spolku 2016
Položky označené * jsou povinné a je nutno je vyplnit.
Předmět zprávy *:
Jméno a příjmení *: Email:
Zpráva *:
Vepiště kód *: malými písmeny "lipan" - ochrana proti spamu
Chcete-li obdržet odpověď na Váš dotaz, nezapomeňte vyplnit
kolonku "Email". Vaše emailová adresa nebude nikde zveřejněna.

 

Nápověda Pozn: Uvedené texty se mohou změnit bez výslovného upozornění. Obrázky mají pouze informativní charakter.


Témata
Články

Projekty

Návody

Ke stažení

Informace

Ostatní

Ryby
Lipan podhorní
Pstruh potoční
Karas obecný


Fotogalerie
Fotogalerie
>> Fotogalerie zde <<

Počasí

Podpořte nás!
Podpořte nás i malou částkou na účet Fio Banka 2200750710/2010.

Dejte o nás vědět svým přátelům, partnerům i dalším organizacím. Podpořit nás můžete také umístěním textového odkazu na naše stránky či loga na Vaše webové stránky!

Logo je možné stáhnout a umístit kdekoliv na Vašich stránkách manuálně (s hypertextovým odkazem - proklikem na stránky www.zachranme-lipana.cz) nebo vložit modrý HTML skript do zdrojového kódu Vašeho webu.

Děkujeme Vám!
Logo spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního z.s.
<a href="http://www.zachranme-lipana.cz" target="_blank"><img src="http://www.zachranme-lipana.cz/images/logo.jpg" alt="Logo spolku" title="Logo spolku" width="136" height="150"></a>

Novinky
Schůze spolku 2018
Schůze spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního z.s. se bude konat v sobotu 30.6. od 16 hodin v Penzionu Zvonička v Horním Maršově-Dolní L Schůze spolku 2018

Obnova populace pstruha potočního v pramenné části toku Líčné
1. část: Chovnou část Líčné, která začíná od soutoku s Lampertickým potokem, kromě hlavního toku, tvoří 5 menších přítoků. Celé Obnova populace pstruha potočního v pramenné části toku Líčné

Dětské rybářské závody
V neděli 28.5 v rámci oslav Mezinárodního dne dětí uspořádal spolek Zachraňme lipana a pstruha potočního dětské rybářské závody na ry Dětské rybářské závody

Rybářské závody
Od soboty 15.7. do neděle 16.7. pořádá výbor spolku na rybníčku v Bernarticích rybářské závody spojené s grilováním a večerním poseze Rybářské závody

Podpořte nás
Na příští rok připravuje spolek několik žádostí o dotace na podporu některých druhů ryb, konkrétně se jedná o KO, LI a PO. Do konce let Podpořte nás


Kontakt
Zachraňme lipana a pstruha potočního z.s.

www.zachranme-lipana.cz

Bernartice čp 244, 542 04 Bernartice u Trutnova
Telefon: 721 811 297
email: info@zachranme-lipana.cz

Účet: Fio banka 2200750710/2010


ZACHRAŇME-LIPANA.cz - spolek pro záchranu lipana a pstruha potočního