ZACHRANME-LIPANA.cz | spolek pro záchranu lipana a pstruha potočního
Zachraňme lipana

Zvláštnosti chovu "divokého" Pstruha obecného v menších tocích, oddělených od hlavních toků, nebo rozdělených na více částí migračně neprostupnými překážkami

Články
Zachraňme lipana
Hlavní stránka | Cíle spolku | Stanovy spolku | Kontakty
Dnes je neděle 24. března 2019, je právě 22:39 hodin a svátek slaví Gabriel
Schůze spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního z.s. se bude konat v sobotu 30.6. od 16 hodin v Penzionu Zvonička v Horním Maršově-Dolní Lysečiny č.p. 23 u pana Jiřího Hladíka

Zvláštnosti chovu "divokého" Pstruha obecného v menších tocích, oddělených od hlavních toků, nebo rozdělených na více částí migračně neprostupnými překážkami

Diskuse Diskuse Související odkazy Odkazy Obrázky Obrázky Související články Související články


Zvláštnosti chovu "divokého" Pstruha obecného v menších tocích, oddělených od hlavních toků, nebo rozdělených na více částí migračně neprostupnými překážkami 09.04.2016 - Už druhé desetiletí je téma úbytku Pstruha obecného v našich tekoucích vodách probíráno ze všech možných pohledů, a samozřejmostí jsou hlavně pohledy rybářské. I v těch jsou však obrovské rozdíly. Členové výborů rybářských organizací vnímají často víc nepříjemný ekonomický faktor, lovící rybáři stálý úbytek lovených kusů, přírodu ctící lidé pak nebezpečí zániku divoké formy PO.
V posledních letech se vynořila řada názorů, jaké jsou důvody tohoto neutěšeného stavu a rovněž řada návrhů, jak konkrétní situaci řešit.
Mezi ty prozíravé návrhy a počiny bych zařadil použití háčků bez protihrotů při lovu, poctivé dodržování zarybňovacích plánů, určených v dekretech k revírům, účastnění se stavebních řízení při opravách toků a jejich ovlivňování ve prospěch života v tocích a nakonec přehodnocení statutu chráněných živočichů pro některé rybí predátory.
Mezi nic neřešící, a až snad škodlivá, opatření a návrhy, bych zařadil „plnění“ zarybňovacích plánů komerčně a často v jiném povodí odchovanými rybami v tržní velikosti, různé snahy zvýšit lovnou míru ryb a tím je „ušetřit“ pro budoucnost, přirozený výtěr či jinou bohulibou věc aještě vzpomenu revitalizace stávajících koryt toků v rámci povodňových a jiných opatření, kdy je rychlý odtok vody upřednostněn před zadržením maximálního množství vody v krajině.
Tento článek se pokusí věnovat dodržování zarybňovacích plánů (ZP) a nabídnout jedno z řešení základní otázky, tj. kde vzít potřebné počty jedno-dvouleté násady PO v počtech, které ZP požaduje.



Asi by se chtělo začít historií, ale myslím, že postačí informace, že dlouhá desetiletí měly rybářské organizace schopnost plnit požadované ZP vlastním chovem. Různost těchto chovů sice byla značná,ale při základním dodržení chovatelských standardů, použitím domácích generačních ryb a vložením vlastní práce, fortelu, moudrosti a zkušenosti se dlouhá desetiletí udržoval stav divokého PO v počtech „dostatečných“. Nehodlám polemizovat, kdy a jak se celý systém chovu PO zhroutil, ale fakt je, že až na několik statečných organizací, dnes už smysluplný chov divokého PO skomírá.

V MO, jejímž jsemčlenem se pokles výtěžnosti chovu PO projevil rovněž velmi výrazně, rok po roku se výtěžnost snižovala a z hlediska ekonomiky se stával chov PO neudržitelný. O důvodech znovu nechci spekulovat, nicméně výborem MO byly (po několika letech shromažďování údajů a postupné přípravy změn) v roce 2010 shrnuty do několika bodů:

  • k chovu dodáván nevhodný plůdek z jiného povodí (dokonce země)
  • neúspěšné pokusy s introdukcí uměle odkrmeného ¼ ročka PO
  • většina chovných potoků je od hlavního toku oddělena nepřekonatelnou migrační překážkou a i jednotlivé potoky jsou těmito migračními překážkami děleny
  • dvouletý cyklus chovu, který byl snižujícími se počty odlovených PO doveden do dříve neznámého stavu "co dva roky úplně všechno odlovit"
  • velký nárůst počtu rybích predátorů jak druhově tak početně
  • změna kvality vody, úbytek přirozených živin, nárůst chemického a farmaceutického zatížení
  • divoké úpravy toků po povodních
  • úbytek praktiků, znalých postupů chovu PO


Malinko odbočím k tzv. ideálnímu systému chovu, nebo spíše života divokého PO, kdy hlavní tok pokračuje či různě odbočuje plynule bez nepřekonatelných migračních překážek do vlásečnic, vhodných k přirozenému výtěru. V takto řešených, nebo jen neupravených vodních lokalitách je přirozený život PO i dnes více než možný. Bohužel takovýto stav toků bývá velmi náhodnou výjimkou a troufám si tvrdit, že když už existuje, je vždy bohatě využíván buď rybáři, nebo predátory podle toho v jak kulturním (intravilán) či divokém (extravilán) prostředí je situován…

Mezi léty 2010-2014 byl zahájen v MO cyklus se snahou aktivně změnit stále se snižující výtěžnost chovu divokého PO. Bylo nutno provést a byly provedeny následující kroky:

  • Získat plůdek PO s genetikou, jež je shodná s domácí – jedinou dostupnou možností byl umělý výtěr "domácích" generačních ryb. MO ale nikdy vlastní umělý výtěr neprováděla (nákup). Byla proto provedena kompletní příprava materiálního zabezpečení, včetně výběru vhodného místa pro vlastní výtěr a komorování generační ryby. Vlastní výtěr prováděl dlouholetý praktik z nedaleké MO. Veterinární kontrola byla klasická (20 ks odběr plodová voda a zaslání k vyhodnocení).

    V dvouletém "přípravném období" byl předem vytipován úsek, vhodný pro život generační ryby – několikakilometrový úsek potoka v intravilánu, s dobrou úživností vody. V intravilánu právě pro co největší omezení predačního tlaku. Z tohoto úseku pak byly v roce 2010 odloveny generační ryby pro první výtěr. Několik desítek generačních ryb bylo odloveno i z ústí chovných toků, kde je zastavila migrační překážka. Po vlastním výtěru byly generační ryby převezeny zpět do původního toku a část do chráněné rybí oblasti v lovné části toku. Jikry byly převezeny do líhně v sousední MO, kde se velmi úspěšně rybka vykulila, a plůdek byl nasazen na jaře do chovných toků. Jako nejlepší doba vysazení plůdku se jevila doba, kdy měl plůdek ještě nespotřebovanou asi třetinu váčku, ale už měl snahu se pomalu rozplavávat.
    Přece jen, díky živinám ve váčku měl plůdek ještě několik dní na lepší adaptaci v toku.



  • Nepříjemným krachem byly předchozí pokusy s dovezeným odkrmeným čtvrt ročkem PO, jež byl pokusně vysazován do několika odlovených potoků. Průměrně úživné potoky se pro tuto rybku staly bohužel nepřežitelné. I podle informací od jiných MO, kde podobný experiment probíhal, se částečně potvrdilo, že uměle odkrmený plůdek PO je možné dál neintenzivně chovat, ale jen v opravdu velmi úživných vodách, což horské potoky bohužel nejsou.

  • Pro život a vývoj divokého PO ale nepostačuje pouze dodání plůdku z umělého výtěru do chovného toku. V toku musí být i nějaký starší ročník opravdového „divoce žijícího pstruha“. Ale jak ho tam dostat, když ty migrační překážky…? V „přípravném dvouletém období“ se tedy striktně ponechávalo cca 5 - 10% dvouletých ryb v chovných tocích. Bohužel, v určitých úsecích pravděpodobně docházelo k přerybnění (nedostatečná nosná kapacita prostředí) a tento zásah nebyl vždy vnímán kladně v souvislosti s doplňováním potoku běžnou (nakoupenou) násadou plůdku a i s výskytem ostatních živočichů, především Vranky a Střevle, nicméně ve většině chovných toků byl během dvou let obnoven docela masívní samovýtěr PO a při kontrolních odlovech se počty chráněných živočichů (Střevle, Vranka) nesnížily.

  • Při následujících slovech chovných potoků se již praktikuje dvouleté období klidu pak odlov PO 2 a staršího, ponechání všech PO1 v toku, a vložení plůdku. Odlovy jsou prováděny na jaře a to z několika důvodů. Po změně prostředí (vysazení do hlavního lovného toku) se, díky zvyšující se potravní nabídce, na jaře sazená rybka lépe adaptuje novému prostředí a nalézá svůj prostor. Navíc, vysoký výskyt uměle odchovaných a následně do volné přírody vypuštěných vyder, jejichž revíry se (díky absenci části instinktů) kolem hlavního toku zhustapřekrývají, by při podzimním vysazování do hlavního toku přinesl velké škody na neadaptovaných rybkách. Ještě krátce k samovýtěru v potocích – hlavními „dodavateli“ jiker jsou ryby, vyrostlé z ponechaných PO1 – prvničky a občas nějaký starší PO, z %, které uniklo odlovu.

    Díky těmto opatřením je umožněn samovýtěr PO i v tocích, které nejsou, vinou nepřekonatelných migračních překážek, pro „normální“ průběh tření PO dostupné.

    Informace a statistika vždy patřily k základním kamenům jakékoliv činnosti a i v našem případě se tvoří databáze v podobě jakési karty chovných toků. Níže výpis z jedné konkrétní karty chovného potoka.



  • Vliv predátorů na chov PO v potocích a vlásečnicích se odvíjí asi nejvíce od charakteristiky toku. V intravilánu je výskyt plachých predátorů spíše vyjímečný, ve volné necivilizované krajině naopak predační tlak narůstá.
    Bohužel, právě třeba uměle odchované vydry si z přítomnosti člověka nic nedělají a bez skrupulí a strachu loví i přímo v hustě zastavěných oblastech. Z pozorování vyder vyplývá jejich „radost“ z plavání a lov v hlubších vodách vyhledávají daleko víc, než „procházku“ malým potokem a slíděním po kořisti, ale pokud budou dál přemnožené, i tento způsob lovu bude u nich běžný. Vývařiště větších příčných stupňů jsou pak bez dobře chráněných úkrytu pro vydru prostřeným stolem, na kterém nenechá ani rybku.
    Výskyt Volavky popelavé v nadmořských výškách kolem 350m n. mořem a výše, v oblasti pstruhového a i lipanového pásma je obrovský problém a snad se rychle dočkáme rozumného rozhodnutí státních orgánů, kdy tohoto predátora v těchto pásmech chránit nebude. Hlavně tlak volavky na Lipana podhorního, díky jeho důvěřivosti a způsobu lovu volavky je zničující.
    Naopak v těchto pásmech je a vždy byl běžný výskyt Čápa černého, sice ho pstruhaři zrovna v lásce nemají, ale do tohoto prostředím prostě patřil a patří. Jeho procházky potokem s převracením kamenů „škodí“ hlavně menším rybkám, jeho častým úlovkem však mimo ročka PO je i Vranka.

  • S výstavbou kanalizačních sběračů skoro v každé malé vísce se roztrh pytel. Rozhodně je to krok správným směrem, v odpadech je kumulováno mnoho chemie, farmak ale i pobiotických zbytků z domácích čističek, které tokům ne vždy prospívají. Bohužel se skoro úplně vytratil přísun biologického odpadu, který potoky „hnojil“ a přizpíval k jejich úživnosti pro ryby. Proto se z některých chovných potoků časem staly sice naprosto čisté, ale málo úživné toky, kde umělý chov nemá smysl. Několik takových potoků bylo již z chovu vyřazeno s tím, že se jednou za dva roky doplňují malým množstvím uměle vytřeného plůdku, ale bez jakéhokoliv dalšího zásahu nebo odlovu. Jen pro udržení života v potoce.

  • Jako nejdůležitější vlastnost chovného potoka bych po dostatečné vodnatosti označil jeho členitost. Vytváření podmínekpro různé druhy živočichů, hlubší úkryty pro starší ročníky PO s ochranou proti vydrám, štěrkové části s volným průtokempro Vranky a PO do jednoho roku stáří, meandrovité části pro Střevli a obojživelníky, dostatek (min co 100-200m) hlubších části (vývarů prahů, tůní, atd.) pro přežití vodních živočichů v obdobích sucha a nízkého průtoku vody. Jednáním se správci toků, CHKO, stavebním a vodoprávním úřadem a konkrétními projektanty se myslím povedlo v mezidobí roků 2010-2014 nasměřovat opravy ve velké část potoků a i hlavního toku k prospěchu života ryb a i ostatních vodních živočichů. Jako zdaleka nejúspěšnější považuji jednání přímo s projektanty, protože ti nemají problém logické požadavky na zabezpečení členitosti toků navrhnout a nakreslit s tím, že cena se proti zadání investora většinou nezmění.

    Jen pro inspiraci uvedu několik podmínek, které MO vkládala do vyjádření k stavebním záměrům:
    • 1, Doplnit do kostrukcí stupňů a opevnění konstrukční prvky, sloužící jako úkrytypro ryby a vodní živočichy.
    • 2, Vývary stupňů zpevnit kulačovými dopadišti s mezerami 20-40mm
    • 3, Do patek dlažeb osadit trubky DN 200, dl. 0,4 - 0,8 m v počtu 6– 8 ks.
    • 4, Do dlážděného vývařiště volně vložit lomové kameny 200 – 500kg v počtu 3-5ks
    • 5, Kamenné rovnaniny budou mít charakter uložených záhozů. tj. bez urovnání líce do roviny a bez vyplnění mezer mezi kameny do výše cca 0,2 m nad dnem pro možný vznik úkrytů.
    • 6, Dno bude mimo opravované objekty ponecháno ve stávajícím stavu, to zn. s volně rozmístěnými kameny a různými překážkami.
    • 7, Břehové porosty budou káceny jen v mistech opravovaných objektů, příp. v místech sjezdu do toku.
    • 8, Břehové nátrže k cestě nebo k nemovitostem budou provedeny zásypem a překryté záhozem.
    • 9, U konkrétních toků pak další konkrétní požadavky



  • Entuziasmus a nadšení je věc jedna, ale odbornost a fortel jimi nahradit nejdou. Uchopit jikernačku citlivě tak, aby i bez narkózy zůstala v klidu a jikru „dala“ je o tom fortelu.

    Nebo pojem „galvanotaxe“ – elektro lovec to slovo znát ani nemusí, ale to, že to znamená aktivní pohyb ryby (a u PO zvlášť) ke kladnému pólu lovící elektrody už vědět a používat musí. Jinak „bije“ vodu pulzním proudem a většina rybek zůstane omráčena v úkrytech.

    Vysazování plůdku do chovných toků je jedna z nejdůležitějších činností. Na pečlivosti a rozumném výběru místa položení plůdku, stejně jako na odhadnutí počtu záleží celkový výsledek opravdu velmi. Neproudná, krytá místa s usazeninou na dně, travnaté pásy či jiné členitosti dokáží v počátku života plůdku zabezpečit jeho vývoj a ochranu. I když proti rozmarům přírody se ani tady absolutně chránit nelze.

Tolik tedy o malém pokusu změnit jeden negativní vývoj. Rychle ubývá těch, co chov PO umí a noví dorůstají jen náhodou. Přejme si, aby se tento stav zvrátil a budoucnost divokého Pstruha obecného nebyla jen v Červené knize ohrožených druhů.



Poznámky, vysvětlivky, data:

  • Chovné potoky jsou rozděleny do dvou bloků. Tyto bloky jsou většinově vytvořeny s ohledem na blízkost chovných toků k hlavnímu toku (migrace). Protože hlavní tok je v délce přes 20 km a převýšení je skoro 100 výškových metrů, je zřejmé, že toky v nižší části revíru jsou úživnější, než vyloženě horské toky ve vyšší části revíru. Z tabulky výtěžností je střídání jednotlivých bloků potoků zřetelné.
  • V průběhu roku 2013 proběhlo několik setkání a rozhovorů, pod záštitou CHKO Beskydy, kdy o souvisejících problémech diskutovali zástupci správců toků (Lesy ČR a Povodí Moravy), rybáři (okolní MO a zástupce VÚS), ochránci přírody (AOP a Hnutí Duha). Takováto jednání jsou velmi podnětná a pomáhají odstranit poněkud ostré styčné hrany mezi těmito subjekty.
  • V tabulce č. 1 jsou uvedena pouze absolutní čísla násady plůdku a slovu PO2, bez dalších zohlednění v oblasti vodnatosti roků, či jiných.

Informativní tabulka č. 1 - Výtěžnost chovu PO 2 k textu:
Plůdek 2006Plůdek 2007Plůdek 2009Plůdek 2009Plůdek 2010Plůdek 2011Plůdek 2012
110 000 ks140 000 ks110 000 ks140 000 ks115 000 ks75 000 ks74 000 ks
PO2 2008PO2 2009PO2 2010PO2 2011PO2 2012PO2 2013PO2 2014
4 114 ks8 124 ks4 525 ks5 373 ks3 358 ks8 232 ks5 147 ks
VýtěžnostVýtěžnostVýtěžnostVýtěžnostVýtěžnostVýtěžnostVýtěžnost
3,74 %5,8 %4,11 %3,83 %2,92 %10,97 %6,95 %


Tento článek si neklade za cíl změnit odborné náhledy na danou problematiku, nicméně je subjektivním zhodnocením praktické a faktické práce party lidí na záchraně divoce žijícího Pstruha obecného v jednom konkrétním rybářském revíru.

Dne 24.10.2014, Miroslav Košút
 

Zvláštnosti chovu "divokého" Pstruha obecného v menších tocích, oddělených od hlavních toků, nebo rozdělených na více částí migračně neprostupnými překážkami Články


Související odkazy Související odkazy - u tohoto článku nejsou žádné související odkazy
 

Obrázky Zvláštnosti chovu "divokého" Pstruha obecného v menších tocích, oddělených od hlavních toků, nebo rozdělených na více částí migračně neprostupnými překážkami Související obrázky - u tohoto článku nejsou žádné další související obrázky
 

Související články Související články - u tohoto článku není žádné další související články
 


Diskuse Diskuse - otázky a odpovědi - Zvláštnosti chovu "divokého" Pstruha obecného v menších tocích, oddělených od hlavních toků, nebo rozdělených na více částí migračně neprostupnými překážkami - není vložen žádný příspěvek

Vložit nový příspěvek Zvláštnosti chovu "divokého" Pstruha obecného v menších tocích, oddělených od hlavních toků, nebo rozdělených na více částí migračně neprostupnými překážkami
Položky označené * jsou povinné a je nutno je vyplnit.
Předmět zprávy *:
Jméno a příjmení *: Email:
Zpráva *:
Vepiště kód *: malými písmeny "lipan" - ochrana proti spamu
Chcete-li obdržet odpověď na Váš dotaz, nezapomeňte vyplnit
kolonku "Email". Vaše emailová adresa nebude nikde zveřejněna.

 

Nápověda Pozn: Uvedené texty se mohou změnit bez výslovného upozornění. Obrázky mají pouze informativní charakter.


Témata
Články

Projekty

Návody

Ke stažení

Informace

Ostatní

Ryby
Lipan podhorní
Pstruh potoční
Karas obecný


Fotogalerie
Fotogalerie
>> Fotogalerie zde <<

Počasí

Podpořte nás!
Podpořte nás i malou částkou na účet Fio Banka 2200750710/2010.

Dejte o nás vědět svým přátelům, partnerům i dalším organizacím. Podpořit nás můžete také umístěním textového odkazu na naše stránky či loga na Vaše webové stránky!

Logo je možné stáhnout a umístit kdekoliv na Vašich stránkách manuálně (s hypertextovým odkazem - proklikem na stránky www.zachranme-lipana.cz) nebo vložit modrý HTML skript do zdrojového kódu Vašeho webu.

Děkujeme Vám!
Logo spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního z.s.
<a href="http://www.zachranme-lipana.cz" target="_blank"><img src="http://www.zachranme-lipana.cz/images/logo.jpg" alt="Logo spolku" title="Logo spolku" width="136" height="150"></a>

Novinky
Schůze spolku 2018
Schůze spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního z.s. se bude konat v sobotu 30.6. od 16 hodin v Penzionu Zvonička v Horním Maršově-Dolní L Schůze spolku 2018

Obnova populace pstruha potočního v pramenné části toku Líčné
1. část: Chovnou část Líčné, která začíná od soutoku s Lampertickým potokem, kromě hlavního toku, tvoří 5 menších přítoků. Celé Obnova populace pstruha potočního v pramenné části toku Líčné

Dětské rybářské závody
V neděli 28.5 v rámci oslav Mezinárodního dne dětí uspořádal spolek Zachraňme lipana a pstruha potočního dětské rybářské závody na ry Dětské rybářské závody

Rybářské závody
Od soboty 15.7. do neděle 16.7. pořádá výbor spolku na rybníčku v Bernarticích rybářské závody spojené s grilováním a večerním poseze Rybářské závody

Podpořte nás
Na příští rok připravuje spolek několik žádostí o dotace na podporu některých druhů ryb, konkrétně se jedná o KO, LI a PO. Do konce let Podpořte nás


Kontakt
Zachraňme lipana a pstruha potočního z.s.

www.zachranme-lipana.cz

Bernartice čp 244, 542 04 Bernartice u Trutnova
Telefon: 721 811 297
email: info@zachranme-lipana.cz

Účet: Fio banka 2200750710/2010


ZACHRAŇME-LIPANA.cz - spolek pro záchranu lipana a pstruha potočního