ZACHRANME-LIPANA.cz | spolek pro záchranu lipana a pstruha potočního
Zachraňme lipana

Zpráva ze schůze spolku 2017

Informace
Zachraňme lipana
Hlavní stránka | Cíle spolku | Stanovy spolku | Kontakty
Dnes je sobota 23. září 2017, je právě 09:20 hodin a svátek slaví Berta
Pro lepší komunikaci se zájemci o problematiku s ubývajícími druhy a pro poradenskou činnost je na Facebooku veřejná skupina Zachraňme lipana a pstruha potočního.

Zpráva ze schůze spolku 2017 Novinka

Diskuse Diskuse Související odkazy Odkazy Obrázky Obrázky Související články Související články


Zpráva ze schůze spolku 2017 07.05.2017 - Dobrý den, dovolte, aby jsem vás přivítal na dnešní schůzi spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního a provedl vyhodnocení působení spolku v loňském roce.

Nejprve o činnosti - Vzhledem k novele vyhlášky o rybářství, zpracoval Míra Košut návrh některých změn za spolek a nějaké návrhy jsem poslal i já. Šlo o povinné používání jedno, dvoj a trojháčků bez protihrotu na pstruhových vodách a na mimopstruhových při lovu na živočišné nástrahy. Tímto návrhem byla sledována větší ochrana dravých druhů ryb, zejména těch, které nedosahují zákonné míry a vzhledem ke svému věku jsou daleko citlivější na každou manipulaci. Dále šlo o uvedení do vyhlášky, že uživatel revíru nesmí v rybářském revíru změnit druhové zastoupení rybí obsádky a vodních živočichů zarybňováním geograficky nepůvodním nebo geneticky upraveným rybím druhem a vodním organizmem. Zde jsme prakticky sledovali, aby uživatel měl povinnost dbát o původní druhy. Všichni znáte situaci na značné části pstruhových revírů, kdy se veškerá péče odehrává vysazením duháků nebo granulových potočáků několikrát do roka a zarybňování původními druhy se neprovádí nebo pouze papírově a přitom pouhé vysazení plůdku divokého PO nebo lipana do revíru, ve finančně daleko nižší částce, než za kterou tam jsou vysazeni duháci a td., by v dlouhodobém časovém horizontu přineslo daleko větší efekt. Dále šlo o zavedení nejmenší lovné míry a doby hájení u Okouna říčního, jehož počty se na rybářských revírech rychle snižují. Bohužel, ve většině navrhovaných věcí jsme nenašli podporu od ČRS a prakticky jediné, čeho se dosáhlo je doba hájení u Okouna říčního. Bohužel, jak se ukázalo, pro ČRS je nejdůležitější zakonzervování současného stavu a prosazení do vyhlášky zvýšení míry u kapra, ryby, která je běžně dostupná a stejně se v revírech přirozeně nerozmnožuje, nebo z toho nic nepřežije.

V únoru se konala rybářsko-ichtyologická konference, zůčastnil jsem se ji i s příspěvkem o obnově populací PO, příspěvek měl kladný ohlas. Protože se tato konference koná každé dva roky, tak by se měla opět konat na přelomu ledna-února roku 2018 a to ve Vodňanech . Konference se pravidelně zůčastňuje řada vědeckých pracovníků, zástupců ČRS a státních zaměstnanců, zabývajících se ochranou přírody. Konference se chci zůčastnit a to s příspěvkem o situaci kolem Karase Obecného a popřípadě i s druhým, podle výsledku experimentu, který provádím s obnovou populace PO na chovném toku přesazením části populace z jiného chovného toku. Pokuďby měl někdo zájem se této konference zůčastnit, tak mě kontaktujte. Ale musím vás předem upozornit, že se to koná ve všední dny a zatím co naprostá většina účastníků má náklady hrazené od organizací, které je tam vysílají a to včetně zástupců svazu, tak my si to hradíme samy a podle mých zkušeností to znamená částku mezi 2500-3000 kč pro jednoho. Tak pokuď se někdo z vás chce zůčastnit, tak musí s takovou částkou počítat.

Bohužel, v té době se u mě začaly projevovat zdravotní problémy, které mě znemožnili účast na plánovaných seminářích a návštěvách některých oblastí čech a moravy, aby jsme mohli porovnávat situaci v jednotlivých oblastech . Zároveň mě to znemožňovalo soustavnou práci s počítačem, tak jsem musel omezit i psaní. Sice ty zdravotní problémy mám dosud, zlepšení se nedá očekávat ale naučil jsem se s tím žít a tak se snad budu moci věnovat práci ve spolku naplno.

V létě jsme se s některými členy spolku ve spolupráci s MO ČRS Trutnov-místní skupina Žacléř soustředili na budování prahů na Sněžném potoce, k tomu jsme dostali povolení od správce toku, kterým jsou státní lesy a jsou k podobným aktivitám přístupnější než povodí. Nešlo o budování vzdouvacích objektů ale o vznik hlubších míst pod prahy, které by měly zajistit lepší podmínky pro život vodních organizmů v období sucha. Šlo o dva typy prahů a to čistě kamenné a potom o kombinaci dřevo-kámen. V letošním roce chceme vyzkoušet další typy, které by kromě jiného měly ve vhodných podmínkách umožnit začátek přirozeného meandrování toků. Získané zkušenosti a to i z jiných míst ČR by měly posloužit pro podání žádosti o dotaci na zpomalování odtoku vody z krajiny a zlepšení biodiverzity vod . Zároveň se v letošním roce chceme obrátit se žádostí na jednotlivé správce toků, zda by mohly vyčlenit některé lokality v rámci své působnosti pro tyto aktivity, zejména by mělo jít o místa pokuďmožno bez osídlení a staveb.

Dále jsem se s Oldou Trunečkem, který je členem spolku v létě zůčastnil natáčení s českou televizí o problematice rybožravých predátorů na pstruhových tocích a v případě zkušeností Oldy o vlivu vyder na raka říčního, k jehož chovu má jeho MO povolení. Bohužel, kdo jste to viděl, moc prostoru jsme nedostali na rozdíl od zastánců vyder, ale alespoň jsme o sobě dali trochu vědět.

Koncem srpna přijel na tradiční návštěvu Zdeněk Suchý (www.karasobecny.cz), při návštěvě jsme zkoušeli objevit nové lokality s karasem obecným a zjišťovali početnost na stávajících. U Karase Obecného se na chvíli zdržím. Více než deset let byl zařazen do červené knihy ČR jako ohrožený druh. Celou dobu mizel za přihlížení ochranářských organizací, orgánů státní zprávy a ČRS a nikdo nic nedělal. Díky skupině nadšenců se během pouhých dvou let situace značně změnila. V loňském roce ke stávajícím 4 populacím přibyli další 4, z toho jedna v Praze a tři na Moravě. Povedlo se založit několik chovů, které zajišťují, že při zničení lokality zůstane objevená populace zachována. Zvyšuje se zájem MO o chov Karase a i na základě článků, které jsem publikoval se objevuje množství soukromých osob a různých zájmových združení, které nabízejí lokality pro další chov a zachování Karase obecného pro další generace. Zde by jsem chtěl, aby jste se vyjádřili, za jakých podmínek máme KO poskytovat dál. Proč tuto otázku kladu? Věřím, že ti kdo projevují zájem, mají zájem o budoucnost KO ale zároveň by se mohlo jednoduše stát, že se nás někdo bude snažit využít a získané KO po namnožení použít k vlastnímu obohacení. Proto by jsem byl rád, aby jste se vyjádřili, jak dále postupovat, zda je poskytovat dále zdarma, nebo uzavírat smlouvy, že KO zůstávají naším majetkem a bez našeho souhlasu nesmějí být poskytovány dál, nebo něco podobného? Zajímá mě váš názor.
Jedním z problémů, s kterým se naše toky potýkají je vliv vodních elektráren, znečišťování a úpravy toků. Jak správně postupovat při zjištění některých problémů uvedu na příkladu našeho člena p. Michala Rypla. Ten při návštěvě jednoho vzdálenějšího revíru zjistil, že do Cidliny přitéká divně zbarvená voda a i když tam přímo žádný úhyn nezjistil, zavolal mě, jak to má správně řešit. Na mé doporučení zavolal Inspekci životního prostředí-havarijní službu, počkal na příjezd pracovníka a potom šli zjistit zdroj. Jednalo o látku, která po deštích vytékala z jednoho zrušeného vepřína a to už po několik let. Pracovník IŽP panu Ryplovy poděkoval a celý problém začal řešit. Nebojte se při zjištění problémů na vodních tocích celou věc řešit . Nejednoduší je obrátit se telefonicky na nejbližší pracoviště IŽP, vyhledat číslo havarijní služby lze bez problémů na internetu a upozornit je na problém, aťse jedná o znečištění nebo porušení ze strany vodní elektrárny při manipulaci s vodou. Pokuďjde o úpravy toků, tak podle stanov můžeme pověřit člena spolku k účasti na těchto jednáních a k zastupování spolku. Je nemožné, aby jsem se zůčastňoval jednání po území státu a to i taky vzhledem k množství subjektů, které se musejí obeslat s potřebnými dokumenty a to každým rokem, tak je to i finančně náročné ale pokuďmáte někdo zájem, pohlídat si ten tak říkajíc kousek své přírody, není to problém, obešleme úřady ve vašem okolí s potřebnými papíry, vystavíme vám pověření za spolek a zbytek už by byl na vás.

V letošním roce by jsme se měli zaměřit na informování veřejnosti přes media a to zejména o problému s ubývajícími druhy ryb a o problematice rybožravých predátorů, o tom, jaký negativní vliv jejich vysoké stavy mají na ekosystémy menších vodních toků. Výhodu vidím v tom, že spolek není součástí ČRS a proto se domnívám, že pokuďbudeme na problematiku s predátory upozorňovat my, zejména s ohledem na jejich vliv na populace ohrožených druhů a obojživelníků, tak to bude veřejností přijímáno lépe, než když na to upozorňuje svaz, tam je svazu pravidelně ochránci vytýkáno, že rybářům jde jenom o to, aby měli víc ryb na chytání, konzumaci a negativní vliv na ekosystémy tekoucích vod je záměrně zamlčován. V tomto ohledu chystám nějaké články a chci se i obrátit na media a snad budeme úspěšní i s ohledem na to, co se dokázalo při záchraně Karase Obecného. Pokuďmě budete chtít v tom pomoci, budu moc rád.

V poslední době mě kontaktuje stále více členů svazu se žádostí o radu, jak postupovat při hospodaření na pstruhových vodách. Tento zájem mě těší a zároveň to svědčí o tom, že je celá řada lidí ochotných obětovat volný čas při snaze zlepšit situaci na pstruhových vodách. Že chtějí víc, než aby se jim do revíru několikrát za rok nasypal duhák . Bohužel to ale zároveň ukazuje špatnou situaci ve svazu, kde prakticky neexistuje výměna zkušeností a přitom je celá řada MO, která má i za současného stavu uspokojivý stav PO a LI . Jak toho dosahují? Jaké metody používají? Bylo by možné je používat i u jiných MO? Připadá mě, že některým funkcionářům svazu současná situace vyhovuje . Vždyť je to tak jednoduché, několikrát do roka dovést ze sádek duháka nebo granulového potočáka, vysypat to do revíru, pokuď možno na co nejméně míst, aby se masaři nemuseli moc namáhat a mají klid a žádné starosti. To, že populaci i menšího revíru má tvořit desítky tisíc jedinců PO všech věkových skupin nehledě na doprovodné druhy a ne pár desítek či stovek vysazených granuláků? Připadá mě, že jim je to jedno a naopak vím o případech, kdy jim situace, že se někde stavy divokých PO udržují na slušném počtu nevyhovuje. Ostatně, sice na pstruhových vodách je situace s PO a LI špatná, situaci se nedaří řešit, to bylo uvedeno i na sněmu ČRS ale co se dělá pro zlepšení situace? Podívejme se například na semináře a podobně, které k řešení této situace pořádá svaz. Kolik je tam pozváno praktiků z MO, které jsou dosud úspěšné v hospodaření na pstruhových revírech a zachování početných populací divokých PO a LI? Většinou by šli spočítat na prstech jedné ruky a někdy ani to ne. Asi si myslí, že celý problém vyřeší z kanceláří. K lepší informovanosti o různých způsobech chovu divokého PO chystám serii článků, kde chci shrnout výsledky různých pokusů, experimentů ať úspěšných tak i neúspěšných, sledování, která jsem v průběhu desítek let prováděl a pod. Snad to pomůže zájemcům v lepší orientaci v celé problematice, co mají vyzkoušet a čemu se naopak vyhnout. Začal jsem na tom pracovat už v loňském roce ale bohužel onemocnění mě zabránilo projekt dokončit. Mělo by to vycházet na stránkách spolku, jestli o to projeví zájem i některý rybářský časopis se uvidí. Zároveň by se na stránkách spolku měl časem objevit článek od Míry Košuta, který spolupracoval s CHKO na sledování vlivu vodních staveb na PO. Myslím, že by se tam mělo objevit daleko více věcí i od jiných, například by jsem si dovedl představit článek od PRSKU z Lanškrouna, kde by mohli uvést své zkušenosti s budováním prahů, zavedením protipredátorového chovu a pod. Alespoň podle informací, které jsem od nich dostal se jim povedlo zachovat populaci složenou ze všech věkových kategorii a v absolutních číslech se jim zatím povedlo zdvojnásobit počet odchovaných PO2 v porovnání s dvouletým cyklem. Možností, jak přispět k zlepšení situace na pstruhových tocích je pochopitelně více, jako příklad můžu uvést MO Trutnov, která v loňském roce přebudovala jednu sádku pro generačního PO podle zkušeností MO Děčín kde jsem byl na pozvání předsedy na návštěvě. Protože ale je něco podobného pro část organizací nedostupné, tak se v součastnosti zabývám malým chovatelským zařízením, které by šlo vybudovat co nejlevněji a kde by si MO mohlo odchovat pár G. PO nebo pár desítek, nechat si je vytřít v nejbližší líhni-většina líhní má stejně v součastnosti volné kapacity a k osazení používat plůdek z místní populace a ne často pochybného původu. O výsledcích vás budu informovat. Dalším projektem, kterým se ve spolupráci s MO ČRS Trutnov zabývám, je obnova populace PO na chovném toku, kde byl PO prakticky vyhuben vydrami a i přes to, že se několik let nelovil a postupně tam bylo vysazeno několik desítek tisíc plůdku PO, tak plůdek na podzim odplaval pryč a potok zůstal prázdný(před výskytem vyder se tam běžně lovilo 1500-2000 PO2 -POG. Proto jsme tam na jaře do pokusného úseku vysadili populaci PO1-POG z jiného chovného toku, vysazení jedinci se označili, potom jsme tam dosadili váčkový plůdek PO, s vysazováním se začalo kus pod pokusným úsekem a skončilo se 300m nad ním. Na podzim se provede zjištění stavu a uvidíme, jaký to bude mít vliv. O výsledcích budu informovat na stránkách spolku. Myslím, že je čas, aby jsem skončil a dal prostor ostatním.

Děkuji za pozornost
Jan Knap
Předseda spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního z.s.

Schůze spolku dále pokračovala diskuzí, kde se probíral postup jak dál s Karasem Obecným a plánovaný pronájem některých lokalit vhodných pro KO, zkušenosti s protipredátorovým chovem pstruha potočního, problematika prahování jako prostředku pro zlepšení biodiverzity a zmírnění sucha, budování protipredátorových úkrytů. Problematika vysokých počtů rybožravých predátorů a jejich vliv na ekosystémy menších vodních toků včetně chráněných druhů a obojživelníků a s tím spojený zvýšený výskyt klíšťat. Různé způsoby odchovu divokého pstruha potočního na chovných tocích s ohledem na změněné podmínky. Problematika se zajištěním divokých generačních pstruhů potočních a možnosti, jak to řešit. Problematika s ubývajícími druhy ryb.

V 19 hodin byla schůze ukončena


kamenné prahy

kamenné prahy

kamenné prahy

1-3 kamenné prahy



prahy v protipredátorovém úseku PRSK-Lanškroun

prahy v protipredátorovém úseku PRSK-Lanškroun

prahy v protipredátorovém úseku PRSK-Lanškroun

4-6 prahy v protipredátorovém úseku PRSK-Lanškroun



prahy kombinace dřevo kámen

prahy kombinace dřevo kámen

7-8 prahy kombinace dřevo kámen



rybník pro karase obecného

9 rybník pro karase obecného



kontrolní odlov KO

10 kontrolní odlov KO



KO 2 roky

11 KO 2 roky



KO 1 a 2 roky

12 KO 1 a 2 roky



KO 2 roky

13 KO 2 roky



KO 1 a 2 roky

14 KO 1 a 2 roky



KO 2 roky

15 KO 2 roky



Kombinovaná obsádka KO, lín a hrouzek

16 Kombinovaná obsádka KO, lín a hrouzek



vydra a obojživelníci

17 vydra a obojživelníci



vydra v zimě na rybníku

vydra v zimě na rybníku

18-19 vydra v zimě na rybníku



sádka MO Trutnov přebudovaná pro chov divokého generačního PO

20 sádka MO Trutnov přebudovaná pro chov divokého generačního PO



sádka, přes den se PO schovávají v trubkách, dosazeni k PO jsou siveni a duháci v malém množství pro konzumaci nespotřebované potravy

21 sádka, přes den se PO schovávají v trubkách, dosazeni k PO jsou siveni a duháci v malém množství pro konzumaci nespotřebované potravy



PO vysazeni do experimentálního úseku

PO vysazeni do experimentálního úseku

PO vysazeni do experimentálního úseku

22-24 PO vysazeni do experimentálního úseku



experimentální úsek

experimentální úsek

experimentální úsek

25-27 experimentální úsek



vysazování plůdku PO s částí váčku do experimentálního úseku

28 vysazování plůdku PO s částí váčku do experimentálního úseku
 

Zpráva ze schůze spolku 2017 Informace


Související odkazy Související odkazy - u tohoto článku nejsou žádné související odkazy
 

Obrázky Zpráva ze schůze spolku 2017 Související obrázky - u tohoto článku nejsou žádné další související obrázky
 

Související články Související články
Zpráva ze schůze spolku 2016

Zpráva ze schůze spolku 2016
Schůze spolku 2017

Schůze spolku 2017
(Pro zobrazení klikněte na obrázek)

 


Diskuse Diskuse - otázky a odpovědi - Zpráva ze schůze spolku 2017 - není vložen žádný příspěvek

Vložit nový příspěvek Zpráva ze schůze spolku 2017
Položky označené * jsou povinné a je nutno je vyplnit.
Předmět zprávy *:
Jméno a příjmení *: Email:
Zpráva *:
Vepiště kód *: malými písmeny "lipan" - ochrana proti spamu
Chcete-li obdržet odpověď na Váš dotaz, nezapomeňte vyplnit
kolonku "Email". Vaše emailová adresa nebude nikde zveřejněna.

 

Nápověda Pozn: Uvedené texty se mohou změnit bez výslovného upozornění. Obrázky mají pouze informativní charakter.


Témata
Články

Projekty

Návody

Ke stažení

Informace

Ostatní

Ryby
Lipan podhorní
Pstruh potoční
Karas obecný


Fotogalerie
Fotogalerie
>> Fotogalerie zde <<

Počasí

Podpořte nás!
Podpořte nás i malou částkou na účet Fio Banka 2200750710/2010.

Dejte o nás vědět svým přátelům, partnerům i dalším organizacím. Podpořit nás můžete také umístěním textového odkazu na naše stránky či loga na Vaše webové stránky!

Logo je možné stáhnout a umístit kdekoliv na Vašich stránkách manuálně (s hypertextovým odkazem - proklikem na stránky www.zachranme-lipana.cz) nebo vložit modrý HTML skript do zdrojového kódu Vašeho webu.

Děkujeme Vám!
Logo spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního z.s.
<a href="http://www.zachranme-lipana.cz" target="_blank"><img src="http://www.zachranme-lipana.cz/images/logo.jpg" alt="Logo spolku" title="Logo spolku" width="136" height="150"></a>

Novinky
Obnova populace pstruha potočního v pramenné části toku Líčné
1. část: Chovnou část Líčné, která začíná od soutoku s Lampertickým potokem, kromě hlavního toku, tvoří 5 menších přítoků. Celé Obnova populace pstruha potočního v pramenné části toku Líčné

Dětské rybářské závody
V neděli 28.5 v rámci oslav Mezinárodního dne dětí uspořádal spolek Zachraňme lipana a pstruha potočního dětské rybářské závody na ry Dětské rybářské závody

Rybářské závody
Od soboty 15.7. do neděle 16.7. pořádá výbor spolku na rybníčku v Bernarticích rybářské závody spojené s grilováním a večerním poseze Rybářské závody

Zpráva ze schůze spolku 2017
Dobrý den, dovolte, aby jsem vás přivítal na dnešní schůzi spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního a provedl vyhodnocení působ Zpráva ze schůze spolku 2017

Podpořte nás
Na příští rok připravuje spolek několik žádostí o dotace na podporu některých druhů ryb, konkrétně se jedná o KO, LI a PO. Do konce let Podpořte nás


Kontakt
Zachraňme lipana a pstruha potočního z.s.

www.zachranme-lipana.cz

Bernartice čp 244, 542 04 Bernartice u Trutnova
Telefon: 721 811 297
email: info@zachranme-lipana.cz

Účet: Fio banka 2200750710/2010


ZACHRAŇME-LIPANA.cz - spolek pro záchranu lipana a pstruha potočního